Kozlíček (Anoplophora glabripennis)
Zdroj: Autor: M. Maspero, EPPO
Původ a šíření
Tento druh pochází z Asie, konkrétně z oblasti Číny, Korejského poloostrova a Tchaj-wanu. Druhotně byl zavlečen do Severní Ameriky a také do Evropy. Aktivní let dospělců má spíše lokální význam v rozšiřování areálu, na velké vzdálenosti se šíří především nákladní dopravou, kdy jejich oblíbeným materiálem pro šíření jsou dřevěné obaly různého zboží z Číny.
Kozlíček je významným škůdcem listnatých stromů – ovocných i okrasných. Larvy žijící ve dřevě narušují vodivé cesty stromu, které ztrácejí turgor, listy žloutnou a opadávají.
Popis druhu
Škody
Kozlíček je významným škůdcem listnatých stromů – ovocných i okrasných. Larvy žijící ve dřevě narušují vodivé cesty stromu, které ztrácejí turgor, listy žloutnou a opadávají. Z poraněných míst vytéká míza, která láká další škůdce, a je to také místo citlivé na průnik patogenů.
Monitoring
Monitoring druhu probíhá vizuálně na hostitelských rostlinách – bříze, buku, habru, jasanu, javoru jilmu, jírovci, lípě, lísce, olši, platanu, svitelu, topolu, vrbě a zmarličníku. Příznaky napadení se nacházejí na kmeni výše od země a silnějších větvích. V místě kladení vajíček samička vykouše jamky, ze kterých může vytékat zmiňovaná míza. Zhruba 1–1.5 cm nad těmito jamkami se pak objevují kruhovité výletové otvory dospělých brouků. Charakteristickým znakem jsou dřevěné hobliny, které se kupí u báze kmene nebo paždí větví.
CHCI POSLAT DATA!
NAŠLI JSTE KARANTÉNNÍ DRUHY BROUKŮ? POŠLETE NÁM DATA PROSTŘEDNICTVÍM KONTAKTNÍHO FORMULÁŘE!
Kozlíček (Anoplophora chinensis)
Zdroj: Autor: M. Maspero, EPPO
Původ a šíření
Druh je původem z Asie, konkrétně z oblasti Číny, Korejského poloostrova, Tchaj-wanu, Myanmaru, Filipín, Indonésie, Malajsie a Vietnamu. Druhotně byl zavlečen do Evropy, kde největší problémy působí v Itálii – nejpostiženější jsou regiony Lazio, Lombardie a Toskánsko. Aktivní let dospělců má opět spíše lokální význam a na velké vzdálenosti se šíří hlavně s dovozem hostitelských rostlin kozlíčka, mezi které patří i oblíbené bonsaje.
…patří k nejškodlivějším tesaříkům, škodí především na ovocných dřevinách a citrusech.
Popis druhu
Škody
Kozlíček může škodit na mnoha listnatých dřevinách – stejně jako u druhu A. glabripennis larvy žijí ve dřevě a narušují vodivé cesty stromu, z poraněných míst vytéká míza. A. chinensis patří k nejškodlivějším tesaříkům, škodí především na ovocných dřevinách a citrusech. Napadené rostliny jsou citlivé na průnik patogenů, podléhají hnilobám dřeva a jsou náchylnější k poškození větrem.
Monitoring
Monitoring druhu probíhá vizuálně na hostitelských rostlinách – bříze, buku, citrusech, dřínu, habru, hlohu, hrušni, jabloni, javoru, jilmu, lísce, olši, platanu, pukolu, růži, skalníku, topolu, vrbě, bobkovišni lékařské a jírovci maďalu. Tento druh se může vyvíjet v kmíncích od cca 2 cm tloušťky a najdeme jej zpravidla na bázi kmene do 60 cm od země a na kořenech. V místě kladení vajíček najdeme vykousané jamky, ze kterých může vytékat zmiňovaná míza. Nad nimi pak kruhovité výletové otvory o průměru obvykle 10–15 mm. U výletových otvorů, na bázi kmene a na kořenech najdeme charakteristické dřevěné hobliny.
CHCI POSLAT DATA!
NAŠLI JSTE KARANTÉNNÍ DRUHY BROUKŮ? POŠLETE NÁM DATA PROSTŘEDNICTVÍM KONTAKTNÍHO FORMULÁŘE!
Tesařík (Aromia bungii)
Zdroj: M. Maspero, Centro MiRT – Fondazione Minoprio (IT), EPPO
Původ a šíření
Tento druh tesaříka pochází z jihovýchodní Asie, z oblasti Číny, Koreje, Vietnamu a Tchaj-wanu. Zavlečen byl do Japonska, Spojeného království, Německa a Itálie. Dosud není známo, zda-li je schopen se šířit aktivním letem. Předpokládá se, že to budou maximálně stovky metrů za rok. Šíří se zejména dováženým dřevem a dřevěným obalovým materiálem.
Pozor, larvy si můžeme splést s larvami jiných druhů tesaříků, kteří jsou však chráněni.
Popis druhu
Škody
Napadené stromy jsou oslabené, s menším výnosem a výrazně náchylnější k patogenům. Při silném napadení mohou stromy až odumřít.
Monitoring
Tento invazní tesařík napadá hlavně dřeviny rodu Prunus, například broskvoň, meruňku, švestku nebo třešeň, ale také duby, vrby, ořešáky nebo olivovník. Larvy žerou v kmeni a větvích stromů, v okolí výletových otvorů dospělců najdeme dřevěné drtinky.
CHCI POSLAT DATA!
NAŠLI JSTE KARANTÉNNÍ DRUHY BROUKŮ? POŠLETE NÁM DATA PROSTŘEDNICTVÍM KONTAKTNÍHO FORMULÁŘE!
Polník jasanový (Agrilus planipennis)
Zdroj: D. Cappaert, Bugwood.org
Původ a šíření
Tento krasec pochází z Asie, konkrétně z Číny, Japonska, korejského poloostrova, Mongolska, Tchaj-wanu a ruského Dálného východu. Zavlečen byl do Severní Ameriky (USA, Kanada), evropské části Ruska a na Ukrajinu. Aktivním letem se dospělci šíří zpravidla jen velmi krátké vzdálenosti dosahující maximálně jeden kilometr ročně. Šíří se především dovozem hostitelských rostlin z míst jeho výskytu, případně ve dřevě hostitelských rostlin s kůrou – rizikové jsou například palivové dřevo a neošetřené dřevěné obaly.
V Severní Americe jeho invaze zapříčinila zničení desítek milionů jasanů.
Popis druhu
Škody
Do tří let od napadení strom zpravidla odumírá, při silném napadení pak už po jednom až dvou letech. V Severní Americe jeho invaze zapříčinila zničení desítek milionů jasanů.
Monitoring
Tento druh se vyvíjí na jasanech – v Evropě byl nalezen na jasanu ztepilém (Fraxinus excelsior). Dále byl již také zaznamenán na ořešácích, jilmu, lapině škumpolisté nebo bělasu viržinském. Kozlíček většinou preferuje horní část kmene a hlavní větve. Larvy pod kůrou vykusují dlouhé esovité chodbičky a mohou se nad nimi tvořit 5–10 cm dlouhé svislé praskliny. Výletové otvory dospělců mají charakteristický tvar písmene D a jsou 3–4 cm široké. V místě žíru larev a kolem výletových otvorů najdeme charakteristické dřevěné špony. Napadeným stromům žloutne a řídne koruna, odumírají větve, případně celý strom. Často se tvoří náhradní výhony na bázi kmene.
CHCI POSLAT DATA!
NAŠLI JSTE KARANTÉNNÍ DRUHY BROUKŮ? POŠLETE NÁM DATA PROSTŘEDNICTVÍM KONTAKTNÍHO FORMULÁŘE!
Zde naleznete formulář pro aktuální otevřenou pátrací akci.
Údaje odeslané do formuláře nejsou veřejné. Pokud se chcete s ostatními členy podělit o své úlovky, můžete je přidat jako příspěvek na svou nástěnku, nebo do skupiny věnované dané pátrací akci v komunitní části webu po registraci!
Na našem webu budou v pravidelných intervalech přibývat nově otevřené pátrací akce – zastavte se zde i příště!
