Kněžice mramorovaná

Kněžice mramorovaná představuje jeden z nejnovějších přírůstků do české fauny ploštic. Jedná se však o přírůstek nechtěný, neboť tato invazní ploštice dovede napáchat značné škody v zemědělství, především na ovoci a zelenině, ušetřeny nejsou ani malé zahrádky a sady. Kněžice mramorovaná byla u nás poprvé potvrzena v roce 2018 v Lukové u Přerova, koncem téhož roku byla zaznamenána i v Praze u Holešovické tržnice, kam se pravděpodobně dostala spolu s dovezenou zeleninou či ovocem. Od té doby se již stihla rozšířit do několika měst po celé republice, v blízké době můžeme očekávat její rychlé šíření.

Kněžice mramorovaná
Foto: Jakub Beránek

Cíl studie

Kněžice mramorovaná se na území ČR objevila teprve nedávno, proto máme jedinečnou šanci zdokumentovat šíření tohoto invazního druhu hned od počátku. Její rozšiřování na delší vzdálenosti probíhá většinou s převozem ovoce, zeleniny i jiného zboží. Často se tak kněžice objeví nejdříve ve velkých městech, typicky na tržnicích, ve skladech či v botanických zahradách. Odtud se následně šíří do okolí a můžeme se s ní pak setkat v městských parcích nebo na soukromých zahrádkách. Naším cílem je identifikovat nová ohniska šíření a podchytit následnou invazi.

Dalším cílem je zjistit, na jakých rostlinách kněžice mramorovaná v našich podmínkách saje a jaké škody může způsobit.

Český název
Kněžice mramorovaná
Latinský název
Halyomorpha halys
Kde hledat
JARO a LÉTO: stromy, keře, byliny
PODZIM a ZIMA: fasády a interiéry domů, spáry a škvíry, půdy na chatě (dospělci)
Období hledání
Celoročně
Kromě přímého poškození plodin může kněžice škodit i svými zapáchajícími sekrety, které znehodnocují plody…

Popis druhu

Kněžice mramorovaná má sosák složeným pod tělem a první pár křídel má přeměněný v polokrovky – zčásti kožovité, zčásti blanité. Pro svou velikost až 17 mm je vskutku nepřehlédnutelným druhem. Ve zbarvení těla převládají hnědé a hnědožluté barvy, doplněné občasnými žlutavými skvrnami a černým tečkováním. Okraje zadečku jsou střídavě žlutě a černě páskované. Nohy jsou hnědožluté s černým tečkováním, tykadla bývají hnědočerná a v místě dotyku tykadlových článků světle kroužkovaná. Nymfy jsou nezaměnitelné pro svou černo-bílou kresbou a otrněný okraj předohrudního štítu a hlavy. Nápadným znakem je i pronikavý zápach, který při podráždění vylučuje.

PODOBNÉ DRUHY (MOŽNOST ZÁMĚNY)

Záměna hrozí především s naším původním druhem kněžicí mlhovitou (Rhaphigaster nebulosa). Kromě světlejší kresby a oblejšího tvaru hlavy se k. mlhovitá liší výrazným trnem na spodní straně těla, který kněžice mramorovaná vůbec nemá. V úvahu připadá také záměna s tmavou přezimující formou kněžice trávozelené (Palomena prasina), ta se však nápadně odlišuje chybějícím páskováním okrajů zadečku.

BIOLOGIE A JEJÍ POŠKOZENÍ

V našich podmínkách má kněžice mramorovaná jednu generaci do roka. V brzkém létě klade na spodní stranu listů vajíčka, z těch se po několika týdnech líhnou nymfy. Dospělci se objevují koncem léta a až do konce října se s nimi můžeme setkat na fasádách budov, na listech stromů či na jiné vegetaci. S nástupem zimy vyhledávají přírodní i umělé úkryty k přezimování (často i interiéry budov), kde přečkávají až do jara. Na jaře se následně dospělci páří a počátkem léta opět kladou vajíčka. Kněžice mramorovaná se živí sáním na listech a plodech více než 300 druhů rostlin, je tzv. polyfágní. Nejčastěji si vybírá listnaté dřeviny (hrušně, jabloně, broskvoně, jeřáby), avšak setkat se s ní můžeme i na obilninách, luštěninách a plodové zelenině.

KNĚŽICE MRAMOROVANÁ JAKO ŠKŮDCE

Vzhledem k velmi širokému spektru živných rostlin dovede kněžice mramorovaná způsobovat poškození na mnoha druzích pěstovaných plodin. Dospělci i nymfy sají na listech a plodech, při sání na plodech dochází k deformaci a nekróze. Místo vpichu slouží následně jako vstupní brána pro nejrůznější houbové a bakteriální patogeny. Kromě přímého poškození plodin může kněžice mramorovaná škodit i svými zapáchajícími sekrety, které znehodnocují plody.

Na podzim vyhledávají kněžice vhodné místo k přezimování, což vede často k jejich zaletování do budov, kde se schovávají do nejrůznějších spár a škvír. Někdy mohou takto přezimovat tisíce jedinců, kteří pak svým hlasitým letem a zápachem znepříjemňují život obyvatelům domu.

Podobně jako u ostatních škůdců je míra škodlivosti kněžice mramorované odvislá od množství jedinců napadajících zemědělské plodiny. V tropických a subtropických krajích je kněžice schopna vytvořit za rok více generací, a tak se může rychle namnožit a masově napadat pole či sady (například v Japonsku působí rozsáhlé škody na sóji, v jižní Itálii v hrušňových sadech).

PRIMÁRNÍ AREÁL A HISTORIE INVAZE

Domovinou kněžice mramorované je východní Asie (východní Čína, Japonsko, Korea, severní Vietnam, Taiwan), ze které se již v devadesátých letech dostala na území USA. V roce 2004 byl zaznamenán první výskyt v Evropě, během následujících patnácti let se kněžice rozšířila téměř po celém území Evropy (mimo severských států). V ČR byla poprvé objevena v roce 2018, dnes už ji můžeme nalézt běžně v Praze, Brně, nově také v Českých Budějovicích a několika dalších městech na Moravě. V nejbližší době můžeme očekávat další šíření po území našeho státu.

CHCI POSLAT DATA!

NAŠLI JSTE KNĚŽICI? POŠLETE NÁM DATA PROSTŘEDNICTVÍM KONTAKTNÍHO FORMULÁŘE!

1

Zde naleznete formulář pro aktuální otevřenou pátrací akci.

2

Údaje odeslané do formuláře nejsou veřejné. Pokud se chcete s ostatními členy podělit o své úlovky, můžete je přidat jako příspěvek na svou nástěnku, nebo do skupiny věnované dané pátrací akci v komunitní části webu po registraci!

3

Na našem webu budou v pravidelných intervalech přibývat nově otevřené pátrací akce – zastavte se zde i příště!