Kněžice zeleninová

Kněžice zeleninová se v České republice objevila poprvé v roce 2020 a její výskyt dělá vrásky především zemědělcům a zahrádkářům, neboť se jedná o jednoho z hospodářsky nejvýznamnějších škůdců mezi plošticemi. S postupným oteplováním se dostává dále na sever, kde není nijak kontrolována přirozenými nepřáteli a může se tak masivně namnožit a způsobit obrovské škody. U nás byla zaznamenána poprvé na střední Moravě a v Praze, v blízké době lze očekávat rychlé šíření v teplých oblastech celého státu.

Kněžice zeleninová
Foto: Jakub Beránek

Cíl studie

Naším cílem je zmapovat šíření kněžice zeleninové v rámci České republiky a podchytit její invazi. Kněžice se šíří na delší vzdáleností především převozem zboží (hlavně ovoce a zeleniny), ale zavlečena může být i v automobilech a autobusech ze zahraničí. V nové domovině přelétá kněžice do širšího okolí ohniska a osidluje agrikultury i zahrádky. Chtěli bychom také zjistit, jaké rostliny u nás využívá ke své obživě a jaké škody na nich působí.

Český název
Kněžice zeleninová
Latinský název
Nezara viridula
Kde hledat
JARO a LÉTO: rostliny
PODZIM a ZIMA: fasády a interiéry domů, spáry a škvíry, půdy na chatě (dospělci)
Období hledání
Celoročně
Kromě přímého poškození plodin může kněžice škodit i svými zapáchajícími sekrety, které znehodnocují plody…

Popis druhu

Kněžice zeleninová má dlouhý sosák a první pár křídel v zadní části blanitý (tzv. polokrovky). Dorůstá velikosti okolo 15 mm a se svým téměř kompletně světle zeleným zbarvením těla je poměrně nenápadná. Nohy a tykadla jsou světlé, pouze vrcholové tykadlové články jsou ke konci tmavší. Membrána polokrovek je průhledná a bezbarvá, pod ní prosvítá světle zelená hřbetní strana zadečku. Kněžice zeleninová občas vytváří odlišně barevné formy, můžeme se tedy setkat s jedinci, kteří mají hlavu a přední část štítu krémově nebo žlutě zbarvenou. Přezimující dospělci se přebarvují do hnědavé barvy. Velice nápadné jsou nymfy, s tmavou či zelenou kresbou a bílým tečkováním. Při podráždění vylučuje nepříjemný zápach na obranu proti predátorovi, což je mezi kněžicemi obecný jev.

PODOBNÉ DRUHY (MOŽNOST ZÁMĚNY)

Velmi podobným druhem je hojná kněžice trávozelená (Palomena prasina), popř. podobně vyhlížející kněžice zelená (Palomena viridissima). Od obou zmíněných druhů se kněžice zeleninová liší světlejším odstínem zelené v barvě těla, světle zeleným hřbetem zadečku (u rodu Palomena černý), světle tečkovanými okraji zadečku (u rodu Palomena je okraj zadečku černě tečkován), protáhlejším tvarem těla a přítomností tří světlých teček na předním okraji štítku.

BIOLOGIE A JEJÍ POŠKOZENÍ

Kněžice zeleninová přezimuje ve stádiu dospělce. Na jaře následně klade vajíčka, ze kterých se během jednoho až dvou týdnů líhnou nymfy. Nymfy zůstávají po vylíhnutí pospolu, což jim zajišťuje ochranu proti vyschnutí a před predátory. Koncem léta se líhnou dospělci. Zpočátku sají podobně jako nymfy na živných rostlinách, s přicházejícím podzimem se začínají stěhovat do budoucích zimovišť. Předpokládá se, že v ČR bude mít kněžice zeleninová jen jednu generaci do roka.

Kněžice zeleninová je značně polyfágní druh, tj. saje na velmi širokém spektru živných rostlin, a to většinou na plodech a semenech. Dokáže ovšem sát i na listech, stoncích či květech. Preferuje rostliny z čeledi bobovitých, ale nepohrdne ani rostlinami brukvovitými, lilkovitými či slézovitými (např. fazole, brambory, švestky, atd.).

KNĚŽICE ZELENINOVÁ JAKO ŠKŮDCE

Právě díky svému širokému spektru živných rostlin představuje kněžice zeleninová nebezpečí jak pro zemědělce, tak i pro zahrádkáře. Rostliny poškozují především sáním na plodech, které jsou následně esteticky závadné a kvůli odpudivému zápachu nepoživatelné. Místo vpichu se často stává místem vstupu nejrůznějších patogenů. Sama kněžice některé rostlinné patogeny přenáší.

Nebezpečí kněžice zeleninové spočívá v její odolnosti vůči klasickým zemědělským postupům při preventivní ochraně rostlin. Ty zahrnují především podporování přirozených nepřátel škůdců, těchto má však kněžice zeleninová v našich podmínkách pramálo. Pěstitelé jsou tak často nuceni opustit biologickou produkci a uchýlit s k chemickým postřikům, které v současné době jako jediné na kněžici působí.

PRIMÁRNÍ AREÁL A HISTORIE INVAZE

Původní areál kněžice zeleninové se rozkládá pravděpodobně v severní Africe a v oblasti Středozemního moře. S postupnou globalizací se začala rozšiřovat po celém světě. Dnes už dělá vrásky zemědělcům v tropických a subtropických oblastech Ameriky, Austrálie i Eurasie. V Evropě se začala šířit v polovině minulého století, k čemuž výrazně přispěla globální změna klimatu v posledních desetiletích. S oteplováním kněžice postupuje čím dál tím víc na sever, takže v současné době dosáhla už Anglie, Nizozemí a jižního Polska. V Česku byl učiněn první nález roku 2019 v Brně. Téhož roku byla kněžice nalezena v Drnholci na jižní Moravě. Další nálezy byly učiněny v roce 2020 na střední Moravě a v centru Prahy.

CHCI POSLAT DATA!

NAŠLI JSTE KNĚŽICI? POŠLETE NÁM DATA PROSTŘEDNICTVÍM KONTAKTNÍHO FORMULÁŘE!

1

Zde naleznete formulář pro aktuální otevřenou pátrací akci.

2

Údaje odeslané do formuláře nejsou veřejné. Pokud se chcete s ostatními členy podělit o své úlovky, můžete je přidat jako příspěvek na svou nástěnku, nebo do skupiny věnované dané pátrací akci v komunitní části webu po registraci!

3

Na našem webu budou v pravidelných intervalech přibývat nově otevřené pátrací akce – zastavte se zde i příště!