Tmavka švestková

12. 7. 2022 Invazní škůdci na plodinách Leto Pátrací akce



Tmavka švestková u nás byla poprvé zaznamenána v roce 2012 a je dalším druhem, který způsobuje předčasný opad plodů peckovin. V České republice se již lokálně usídlila, bude se pravděpodobně dále šířit a její škodlivost bude narůstat. Škodlivé výskyty tmavky lze předpokládat především v systémech pěstování s omezeným používáním insekticidů a u drobných pěstitelů. Je nutné zmapovat současné rozšíření tmavky na území ČR, sledovat její škodlivost a stanovit pro území ČR vhodné způsoby ochrany peckovin proti tomuto škůdci.

Autor: Michal Skalský

Chci poslat data

Cíl studie

Naším záměrem je popsat způsob a rychlost šíření tmavky švestkové na území ČR a předpovědět tak její další šíření z místa původu. U tmavky švestkové je to jižní část Ruska (Astracháňská oblast). Rychlost šíření dospělců může být i v desítkách kilometrů díky aktivnímu letu za pomoci větru. Identifikace dospělců tmavky švestkové může být pro laiky obtížná, Vaši pozornost proto chceme zaměřit na sledování přítomnosti larev v peckách, které jsou nezaměnitelné s žádným jiným druhem, a na odhad procenta škodlivosti.

Areál výskytu v ČR je v současnosti nedostatečně probádán. Prozatím jsou známy dvě významné oblasti výskytu tmavky – jihovýchodní Morava (Uherské hradiště a okolí) a východní Čechy (Jičín a okolí). Pro sledování dalšího šíření bude nezbytné sledovat napadení peckovin ve všech přilehlých i vzdálenějších okresech, tedy po celé ČR. Následně musíme vytvořit vhodný systém ochrany, včetně výběru odolných odrůd hostitelských rostlin. Monitoring a vyhodnocení výsledků bude provedeno ve spolupráci s výzkumným týmem Jany Ouředníčkové a Michala Skalského (Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s.r.o.), kteří se problematikou invazních škůdců ovoce a tmavce švestkové dlouhodobě věnují.



Český název

Tmavka švestková



Latinský název

Eurytoma schreineri



Kde hledat

Napadené plody, resp. pecky najdeme přímo pod stromy slivoní. Larvy tmavky švestkové poškozují semeník a dochází k opadu plodů.



Období hledání

Od července po celou sezónu na nejrůznějších peckovinách, zejména švestkách a mirabelkách. Na třešních a meruňkách nebylo prozatím v ČR napadení zaznamenáno.

Příznakem silného napadení stromu tmavkou švestkovou může být masový opad plodů…

Popis druhu



Tmavka švestková patří do řádu blanokřídlých (Hymenoptera), konkrétně nadčeledi chalcidky (Chalcidoidea), čeledi tmavkovití (Eurytomidae). Dospělci tmavky mají černé zbarvení, křídla jsou průhledná, přední mírně zakouřená. Hlava a hruď jsou matné, výrazně důlkovité, oči jsou červené a poměrně velké. Zadeček je lesklý, nohy mají hnědavá chodidla, konce stehen a holení. Samci jsou štíhlejší a dorůstají délky 4–6 mm, samice jsou zavalitější, dorůstají délky 7–7,5 mm. Tykadla mají 11 článků a jsou zalomená.
Larvy jsou bělavé s nažloutlou hlavovou kapsulí a hnědými kusadly, zavalité, beznohé, zahnuté do tvaru písmene C, poslední instar je dlouhý 7–9 mm.

Podobné druhy (možnost záměny)

Dospělci jsou podobní dalším druhům rodu Eurytoma, kteří jsou i v sadech velmi hojní. Odliší se podle zakouřených křídel a velikosti těla (většinou přes 5 mm).

Autor: Michal Skalský

Biologie a její poškození

Autor: Michal Skalský



Tmavka má jednu generaci ročně. Dospělci se objevují v období od konce kvetení švestek do druhého opadu plodů, délka jejich života dosahuje 6–11 dní. Dospělci létají při teplotách vyšších než 16 °C. Začátek kladení vajíček nastává 10–12 dní po odkvětu švestek, období kladení trvá 2–3 týdny. Oplodněné samice propichují kladélkem vyvíjející se plody a kladou vajíčka do ještě měkkých pecek. Samice naklade průměrně 30–40 vajíček. Larvy se líhnou po 16–20 dnech. V každé pecce se vyvíjí pouze jedna larva, která vyžírá jádro pecky. To má za následek ukončení růstu plodu, jeho předčasné vybarvení, mumifikaci a většinou opad.

Masový opad plodů při silném napadení začíná v našich podmínkách na počátku července. Plně vyvinutá larva přezimuje v pecce opadlého plodu, přičemž v diapauze může přetrvat i dvě následující vegetační období. Larvy se kuklí na jaře, když průměrné denní teploty překročí 10 °C (tj. cca od poloviny dubna). Období, v němž dochází ke kuklení, trvá více než 4 týdny. Dospělci se líhnou 13–27 dní po zakuklení, v závislosti na meteorologických podmínkách. Vylíhlí dospělci opouštějí pecku kruhovým otvorem o průměru 1,0–1,5 mm, který v ní vykusují.

Příznakem silného napadení stromu tmavkou švestkovou může být masový opad plodů. Jinak je k zjišťování výskytu tmavky švestkové a intenzity napadení nutno kontrolovat opadané seschlé plody, u nichž je nutno rozlousknout pecky a hledat larvy tmavky. Pecky se rozlupují nejlépe pomocí svěráku jejich příčným stlačením.

HOSTITELSKÉ ROSTLINY



Tmavka švestková napadá hlavně plody slivoně švestky, slivoně slívy/ s. obecné a slivoně mirabelky. Přírodním rezervoárem tmavky mohou být zplanělé švestky a myrobalány, případně trnky. Z u nás pěstovaných odrůd švestky jsou silně napadány odrůdy ´Stanley´, ´Durancia´ a ´Tophit´.

Autor: Michal Skalský

TMAVKA ŠVESTKOVÁ JAKO ŠKŮDCE



Napadení tmavkou může působit ztráty vyšší než 80 % úrody. Údaje o škodlivosti tmavky švestkové pocházejí zejména z Moldavska a Rumunska, kde byly sledovány rozsahy napadených výsadeb a procento napadených plodů. Podle pozorování z ČR z roku 2013 činil odhad opadu plodů v místech nejsilnějšího výskytu tmavky až 90 %. Největší ohrožení představuje tmavka švestková pro systémy ekologické produkce a další systémy pěstování ovoce, v nichž je omezeno používání insekticidů.

Autor: Michal Skalský

Primární areál a historie invaze



Původní areál rozšíření tmavky švestkové zahrnuje jih evropské části Ruska, jih Ukrajiny, Arménii a Gruzii, v druhé polovině minulého století se tento druh rozšířil do Moldavska, Rumunska a Turecka. Výskyt tmavky švestkové je udáván i z Řecka a byla zavlečena i na západní Sibiř.

V roce 2011 byl zjištěn výskyt tmavky švestkové na Slovensku, v roce 2012 na Moravě a v roce 2013 v Čechách (u Turnova). Nejzávažnější situace je v Bílých Karpatech, kde je ohnisko výskytu tmavky zasahující na území ČR i SR a kde byly zaznamenány silné výskyty tmavky. Intenzita výskytu na některých lokalitách v ČR a SR a zatím známý rozsah rozšíření tmavky na těchto územích vedou k závěru, že tmavka mohla být do střední Evropy zavlečena mnohem dříve, než zde byl její výskyt objeven.

Autor: Michal Skalský

CHCI POSLAT DATA!

NAŠLI JSTE TMAVKU ŠVESTKOVÚ? POŠLETE NÁM DATA PROSTŘEDNICTVÍM KONTAKTNÍHO FORMULÁŘE!

Jste připraven? Pojďme na to
Otevřít formulář na odeslání dat

Jste připraven? Pojďme na to

Zde naleznete formulář pro aktuální otevřenou pátrací akci.

Údaje odeslané do formuláře nejsou veřejné. Pokud se chcete s ostatními členy podělit o své úlovky, můžete je přidat jako příspěvek na svou nástěnku, nebo do skupiny věnované dané pátrací akci v komunitní části webu po registraci!

Na našem webu budou v pravidelných intervalech přibývat nově otevřené pátrací akce – zastavte se zde i příště!