Zdroj: Dagmar Říhová
Cíl studie
Naším cílem je zmapovat aktuální výskyt slimáčkovce černohlavého v Česku a zjistit, v jakých typech stanovišť se vyskytuje. Zajímá nás také, zda se jeho výskyt pojí s blízkostí vodních toků a zda se na některých lokalitách vyskytuje ve větších počtech. Protože slimáčkovci mohou vytvářet početné shluky, uvítáme také informaci o počtu nalezených jedinců. V případě nálezu na zahradě nás zajímá i případné poškození rostlin.
Slimáčkovci se v přírodě nejčastěji vyskytují v říjnu a listopadu, kdy dospívají a rozmnožují se. Pro dospělce typické kontrastní zbarvení (černá hlava a bělavé tělo) je u mláďat méně nápadné.
Popis druhu
Zdroj: Dagmar Říhová
BIOLOGIE A JEJÍ POŠKOZENÍ
Slimáčkovci se ukrývají především ve spodních vrstvách opadanky a v hrabance, ale můžeme je pozorovat i při pohybu po různých površích. Pohybují se poměrně rychle a při vyrušení se dokážou velmi rychle ukrýt zpět do hrabanky. Na vlhkých místech mohou vytvářet početné shluky čítající desítky až stovky jedinců. Při pohybu po povrchu jsou většinou pozorováni jednotlivě.
Slimáčkovec jako potenciální škůdce
Poškozování zahradních plodin slimáčkovcem zatím nebylo z Česka ani z většiny Evropy hlášeno. V některých oblastech Ruska však začal požírat rostliny poté, co nahradil původního plžího škůdce, slimáčka síťkovaného. Za škůdce je považován také v Bělorusku.
Proto chceme jeho výskyt v České republice sledovat dříve, než se případné problémy objeví.
Pokud jej najdete na zahradě, vyfoťte jej a nález nám pošlete. Pokud pozorujete také okousané nebo jinak poškozené rostliny, vyfoťte i jejich poškození a pokud možno uveďte, o jakou rostlinu se jedná.
Čím více nálezů získáme, tím lépe budeme schopni zjistit, kde se slimáčkovec v České republice již vyskytuje a kam se dále šíří.
Zdroj: Dagmar Říhová, Anna Kaupová
Zdroj: Dagmar Říhová
PRIMÁRNÍ AREÁL A HISTORIE INVAZE
Slimáčkovec pochází ze severovýchodního Turecka, severního Íránu, Kavkazu a Krymu. Od 90. let minulého století se začal šířit západním směrem a postupně osidluje další části Evropy. Ve své domovině obývá především listnaté lesy v blízkosti vodních toků a podobná stanoviště vyhledává i v nově osídlených oblastech.
V Evropě byl poprvé zaznamenán v Německu v roce 1994. Od té doby se jeho areál postupně rozšířil do východní, střední i severní Evropy. V posledních letech byl zaznamenán také v Maďarsku, na Slovensku, v Polsku, Rumunsku a Moldavsku.
V Česku byl poprvé nalezen v říjnu 2024 v Praze a Hradci Králové. V roce 2025 byly potvrzeny další nálezy a celkem byl jeho výskyt doložen v šesti městech: Praze, Sázavě, Pardubicích, Hradci Králové, Vyškově a Paskově.
Rozptýlené české nálezy naznačují, že k šíření slimáčkovce může významně přispívat člověk, například při převozu okrasných rostlin, plodin nebo půdy. Není však vyloučeno, že se na některých místech vyskytuje již delší dobu a jeho přítomnost dosud unikala pozornosti.
CHCI POSLAT DATA!
NAŠLI JSTE SLIMÁČKOVCA? POŠLETE NÁM DATA PROSTŘEDNICTVÍM KONTAKTNÍHO FORMULÁŘE!
Zde naleznete formulář pro aktuální otevřenou pátrací akci.
Údaje odeslané do formuláře nejsou veřejné. Pokud se chcete s ostatními členy podělit o své úlovky, můžete je přidat jako příspěvek na svou nástěnku, nebo do skupiny věnované dané pátrací akci v komunitní části webu po registraci!
Na našem webu budou v pravidelných intervalech přibývat nově otevřené pátrací akce – zastavte se zde i příště!
