Kde hledat
Primární (jarní) hnízda se nachází na skrytém místě chráněném před deštěm a větrem; např. kůlně na dřevo, na verandě, v zahradním přístřešku nebo na půdě. Většina sekundárních (letních) hnízd je postavena v koruně stromu vyšší než 10 metrů. Dalšími místy, kde mohou být postavena letní hnízda, jsou živé ploty, stodoly, pod střešním převisem nebo u fasády. Po nalezení hnízd či dospělců daný objekt vyfotografujte a zašlete k identifikaci. Sršeň asijská přezimuje jako jednotliví jedinci v chráněném úkrytu (štěrbiny pod kůrou, apod.).
Cíl studie
S ohledem na šíření v sousedních zemích (Německo) a zkušenosti ze zemí, kde jsou dlouhodobé údaje o šíření (Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Belgie), je primárním cílem zajistit okamžitou likvidaci nalezených hnízd v případech prvotních výskytů v České republice. Podcenění situace v prvních letech výskytu vede k lokálnímu přemnožení a následně k extrémním nákladům na likvidaci (viz. situace ve Francii).
Jaký bude postup?
- Zajištění připravenosti zainteresovaných skupin na invazi pomocí informačních kampaní
- V případě začátku invaze proběhne lokální eradikace malých izolovaných populací
- V případě významného rozšíření hnízd sršně asijské budou určeny prioritní lokality zásahu ve spolupráci s dotčenými organizacemi (hasičský záchranný sbor, včelařské spolky, orgány ochrany přírody)
Zdroj: Gilles San Martin
…Jedná se o druh, který se relativně snadno šíří (samovolně na kratší vzdálenosti a jako černý pasažér dopravou na velké vzdálenosti) a má velmi výrazný negativní vliv na opylovače.
Popis druhu
Zdroj: Gilles San Martin
Zdroj: Jan Walter (Západočeské muzeum v Plzni)
PODOBNÉ DRUHY (MOŽNOST ZÁMĚNY)
Sršně jsou téměř dvakrát větší než naše druhy vos nebo včela medonosná. Pro rychlé rozlišení můžete použít minci v hodnotě 10 Kč a porovnat ji s daným jedincem pouze větší jedinci, než mince patří mezi sršně. Rozlišení invazního druhu sršně od našeho původního druhu tkví ve velikosti a zbarvení.
Existují čtyři jednoduché barevné znaky, které od sebe tyto druhy odliší. Pozor, je nutné mít na paměti, že barvy mohou být mírně proměnlivé. Jedinci asijské sršně s věkem blednou.
- Hlava asijského druhu je černá, čelo žluté.
- Horní strana hrudi je zcela černá, zatímco evropští sršni mají červenohnědé znaky na tmavém pozadí. Červenohnědé zbarvení sahá až k horní části hlavy. Černá hruď jiných druhů vos (vosa obecná, vosa německá) má téměř vždy zřetelné žluté pruhy nebo tečky.
- Nohy sršně asijské jsou černé s výraznými žlutými špičkami. Nohy sršně obecné jsou zcela červenohnědé, vzácně žluté. Ve vzácných případech může červenohnědá barva vyblednout, ale nohy nejsou nikdy černé. Nohy menších druhů vos (vosa obecná, vosa německá) jsou téměř zcela žluté.
- Zadeček sršně asijské je černý, pouze s jedním tmavě žlutým břišním segmentem. Zadeček sršně obecné je ze dvou třetin žlutý. První článek je červenohnědý a černý. Špička zadečku je vždy žlutá. Na žlutém pozadí jsou obvykle patrné dvě řady černých teček.
Biologie
Životní cyklus sršně asijské začíná na jaře. Přezimující královny si přibližně od dubna staví primární papírové hnízdo o velikosti tenisového míčku. V této fázi je královna sama zodpovědná za stavbu hnízda, kladení vajíček a i krmení plodu. Jakmile první skupina dělnic dosáhne dospělosti, začne si kolonie včetně královny stavit nové hnízdo. Preferují vyšší místa, a také na jiném místě, ale vždy relativně blízko k vodnímu zdroji. Druhé hnízdo se nazývá sekundární hnízdo, a dělnice ho zakládají v období mezi květnem a červnem. V tomto hnízdě zůstávají sršni po zbytek sezóny až do zimy. V sekundárním hnízdě královna klade výhradně vajíčka. Stavba a zvětšování hnízda, a odchov plodu je úkol pouze pro dělnice. Také vyhledávají cukernaté látky ke krmení a loví jiný hmyz, kterým krmí snůšku.
Tento druh se specializuje na lov včely medonosné, a proto se vyskytuje dost často v blízkosti úlů. V jednom roce se může v jednom sekundárním hnízdě vylíhnout více než 10 000 jedinců (záznamy udávají až 13 000, průměrně pak 6 000). Nejvíce jedinců je uvnitř sekundárního hnízda na přelomu října a listopadu. V tomto období jsou včely medonosné také nejvíce náchylné k predaci touto invazní sršní. Během září se mohou objevit první reprodukční jedinci, nejdříve samci a poté budoucí královny. Samci se páří s novými královnami a poté zahynou. Právě narozené královny opouštějí sekundární hnízdo a po spáření hledají místo k přezimování v chráněném úkrytu (štěrbiny pod kůrou, apod.). S nástupem chladných dnů a nocí kolonie zaniká – tím životní cyklus a život sekundárního hnízda sršně asijské končí. Cyklus znovu začíná na jaře následujícího roku.
Primární areál a historie invaze
Původní areál sršně asijské se nachází v jihovýchodní Asii, přirozeně rozšířená zejména v tropických oblastech, v severní Indii, Pákistánu, Afghánistánu, Bhútánu, Číně, Tchaj-wanu, Barmě, Thajsku, Laosu, Vietnamu, Malajsii, Indočínském poloostrově a okolních souostroví. Vlivem geografické izolace jednotlivých populací a klimatické rozmanitosti se tento druh může rozlišovat na 11 poddruhů, ale pouze nejsevernější poddruh, Vespa velutina nigrithorax du Buysson, 1905, byl náhodně zavlečen z Číny do ostatních částí světa. Tento druh sršně byl introdukován zatím do tří oblastí, v roce 2003 do Jižní Korei, do Evropy v roce 2004 a do Japonska v roce 2012. Klima jejich původního areálu v kontinentální Asii je podobné klimatu jižní Evropy.
První zpráva o výskytu sršně asijské v Evropě pochází z roku 2004 z Francie, z okolí města Bordeaux. Zavlečení pravděpodobně způsobila jedna královna přepravená nákladní lodí v kontejneru s keramikou z čínských provincií Če-ťiang a Ťiang-su. V následujících letech se sršeň asijská na území Francie rychle rozšířila a kolonizovala většinu území státu. V roce 2010 pronikla na sever Španělska, kde rychle kolonizovala tři provincie Baskicka, poté se dostala do Galicie. V roce 2011 byla poprvé pozorována v Belgii, ale tato kolonizace byla neúspěšná, protože se zřejmě nevytvořila životaschopná populace. Druh je znám také z Portugalska, kde byl poprvé zaznamenán v roce 2011. Do Itálie se druh dostal v roce 2012, kdy bylo několik dospělců odchyceno v Ligurii.
První záznam ve Velké Británii byl zaznamenán v září 2016. Od té droby je zaznamenána z dalších 14 oblastí, ale dosud se tam tento druh neusadil. Nedávno sršeň překročila Pyreneje v Katalánsku a dostala se na ostrov Mallorca. Od října 2017 je druh opět hlášen v Belgii a jeho populace nekontrolovatelně roste. O tři roky později byl zaznamenán v Lucembursku, a v posledních letech je zaznamenán již i v západním Německu. V roce 2021 byla v irském Dublinu objevena jedna sršeň asijská, ale doposud se zdá, že se na ostrově druh neusadil. V létě roku 2023 byla sršeň asijská pozorována taktéž v Maďarsku. V České republice byl zachycen první nález v říjnu roku 2023 (Plzeň).
Materiály ke stažení
Aplikace NAHLAŠ SRŠNĚ (pro včelaře)
CHCI POSLAT DATA!
NAŠLI JSTE SRŠNA ASIJSKÉHO? POŠLETE NÁM DATA PROSTŘEDNICTVÍM KONTAKTNÍHO FORMULÁŘE!
Zde naleznete formulář pro aktuální otevřenou pátrací akci.
Údaje odeslané do formuláře nejsou veřejné. Pokud se chcete s ostatními členy podělit o své úlovky, můžete je přidat jako příspěvek na svou nástěnku, nebo do skupiny věnované dané pátrací akci v komunitní části webu po registraci!
Na našem webu budou v pravidelných intervalech přibývat nově otevřené pátrací akce – zastavte se zde i příště!
