Slunéčko východní

Tento invazní nepůvodní druh z čeledi slunéčkovitých byl v České Republice poprvé zachycen roku 2006. Během necelých tří následujících let se toto slunéčko stalo dominantním druhem. V Černém a šedém seznamu ČR je zařazen do druhové skupiny BL3 (organismy s největší mírou škodlivosti). Hodnocení vlivu slunéčka východního v naší přírodě závisí na hledisku, které si pro posouzení zvolíme (více Živa).

Cíl studie

Stejně jako u ostatních druhů slunéčkovitých brouků, přezimují u slunéčka východního dospělci, kteří se při výběru zimoviště řídí svými vnitřními požadavky na různé abiotické faktory (např. teplota, vlhkost). Díky Vám, kolegům v terénu, můžeme zjistit podrobnosti k výběru zimoviště a vyhodnotit schopnost jednotlivých barevných forem tohoto slunéčka přezimovat. Zároveň budeme zkoumat vliv a šíření parazitických hub na zimovištích.

Český název
Slunéčko východní
Latinský název
Harmonia axyridis
Kde hledat
Osluněné stěny budov a staveb
Období hledání
Podzim a začátek zimy

ZAPOJTE SE DO AKTIVNÍHO VÝZKUMU!

Kde hledat?

Stejně jako u ostatních druhů slunéčkovitých brouků, přezimují u slunéčka východního dospělci, kteří se při výběru zimoviště řídí svými vnitřními požadavky na různé abiotické faktory (např. teplota, vlhkost). Díky Vám, kolegům v terénu, můžeme zjistit podrobnosti k výběru zimoviště a vyhodnotit schopnost jednotlivých barevných forem tohoto slunéčka přezimovat. Zároveň budeme zkoumat vliv a šíření parazitických hub na zimovištích.

Jak postupovat?

Pokud někde narazíte na zimoviště více jak 5 jedinců slunéčka východního, potřebovali bychom toto zimoviště vyfotografovat. A to hned dvakrát. Nejdříve na počátku zimování (od poloviny listopadu), a podruhé na konci zimování, než slunéčka opouští zimoviště (od konce ledna a během února). Pozor, pokuste se slunéčka nevyrušit, aby bylo možné pořídit srovnávací fotografie.

Instruktážní video

Popis druhu

Slunéčko východní je nepatrně větší než naše obecně známé slunéčko sedmitečné (délka těla 6–9 mm). Na rozdíl od našeho domácího druhu je však zbarvení povrchu těla slunéčka východního vysoce variabilní (polymorfní). U nás dominuje světlá forma succinea která tvoří asi 89% jedinců v populaci. Zbarvení krovek této formy je světle oranžové až načervenalé s větším počtem malých černých teček, nejvíce devíti na jedné krovce srovnaných ve čtyřech příčných řadách. Vzácnější jsou formy s černým základním zbarvením krovek. Nejčastěji se vyskytuje forma spectabilis se dvěma červenými skvrnami na každé krovce (asi 9% jedinců v populaci), řídčeji forma conspicua s jednou červenou skvrnou na krovce (kolem 2% jedinců), vzácně pak nalézáme formu axyridis s šesti červenými tečkami na krovce. Larva je sametově černá s červenými skvrnami a bílými trny po stranách prvních pěti článků zadečku. Dospělce i larvy nejčastěji nalezneme na stromech, méně na divoce rostoucích bylinách a v porostech plodin pokud jsou hojně obsazeny koloniemi mšic.

Primární areál a historie invaze

Původním areálem slunéčka východního je Východní Asie: Japonsko, Čína, Vietnam a ruská Sibiř. Ve své původní vlasti žije především na stromech a keřích. Slunéčko východní je významným predátorem mšic, mer, molic, ale i třásněnek a roztočů, a proto z hlediska biologické ochrany proti škůdcům je jeho úloha velmi pozitivní. Z tohoto důvodu byly zkoušeny opakované pokusy o vysazení tohoto slunéčka do dalších zeměpisných oblastí. Ale vždy neúspěšně, ať už v Severní Americe, v západních oblastech Sovětského svazu, či později i v Evropě. A pak nastal nechtěný obrat. Nejprve v důsledku náhodného zavlečení zdomácnělo v Severní Americe, kde se od konce sedmdesátých let 20. století postupně stalo nejhojnějším druhem slunéčka. Dokonce začalo vytlačovat i slunéčko sedmitečné, které se dostalo z Evropy do Severní Ameriky o několik let dříve. Oba cizí druhy pak začaly vytlačovat některé původní druhy severoamerických slunéčkovitých, které se postupně staly buď vzácnými, nebo se uchýlily na jiná, než původně preferovaná stanoviště.

Avšak „zdomácnění“ slunéčka východního v Evropě probíhalo úplně jinak. Nizozemská firma prodávala slunéčko východní pro použití v biologické ochraně skleníkových kultur a formou servisu je rozvážela v západní a střední Evropě. Patrně z těchto skleníkových populací unikli do okolí jedinci, kteří se stali zakladateli nové divoce žijící populace. Nejprve, po roce 2000, bylo slunéčko východní ve volné přírodě nalezeno ve Velké Británii, následně v dalších státech EU. Posléze v roce 2006 byla přítomnost slunéčka východního zjištěna i v České republice a v roce 2008 na Slovensku. Vítězné tažení invazní populace pak pokračovalo dále na východ a jih, a pokračuje i nadále. Po mnoha neúspěšných pokusech s vysazením slunéčka východního jak v Severní Americe, tak v Evropě, je tak v současné době slunéčko východní jedním ze světových nejrozšířenějších slunéček, s výskytem na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy a Austrálie.

CHCI POSLAT DATA!

NAŠLI JSTE SLUNÉČKA? POŠLETE NÁM DATA PROSTŘEDNICTVÍM KONTAKTNÍHO FORMULÁŘE!

1

Zde naleznete formulář pro aktuální otevřenou pátrací akci.

2

Údaje odeslané do formuláře nejsou veřejné. Pokud se chcete s ostatními členy podělit o své úlovky, můžete je přidat jako příspěvek na svou nástěnku, nebo do skupiny věnované dané pátrací akci v komunitní části webu po registraci!

3

Na našem webu budou v pravidelných intervalech přibývat nově otevřené pátrací akce – zastavte se zde i příště!