Zavíječ zimostrázový

Tento invazní nepůvodní motýl z čeledi travaříkovitých (Crambidae) byl v České Republice poprvé zachycen roku 2011 u obce Havraníky. V období 2014 až 2017 tento zavíječ postupně obsadil většinu našeho území. Jeho housenky požírají listy zimostrázu (Buxus spp.), kde mohou způsobit až jeho holožíry. V posledních deseti letech je tento motýl nejvýznamnější škůdce zimostrázů v Evropě. O zavíječi zimostrázovém bylo v poslední době publikováno několik odborných a populárně naučných článků v českých i zahraničních časopisech (např. Rostlinolékař (2017, 28(5): 21–23), Agromanuál (2019, 8: 52–54)).

Foto: Ján Kulfan

Cíl studie

Naším cílem je monitoring napadených zimostrázů se snahou o vyhodnocení preferencí housenek k jednotlivým druhům a kultivarům zimostrázů a jejich odlišností vzhledem k reliéfu krajiny. Z toho důvodu je potřeba shromáždit údaje o velkém počtu napadení. Naším cílem je zjistit detaily při výběru napadení zimostrázů, a zde potřebujeme Vaší pomoc.

Díky vám můžeme získat velké množství dat, která by nám pomohla poodhalit faktory, které jsou rozhodující při výběru jednotlivých keřů pro napadení, a mohla by být využita i v praxi. Monitoring a vyhodnocení výsledků bude provedeno ve spolupráci s výzkumnými týmy (1) Hany Šefrové a Zdeňka Laštůvky (Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně), a (2) Jána Kulfana s Petrem Zachem (Ústav ekológie lesa SAV, Zvolen, Slovensko).

Český název
Zavíječ zimostrázový
Latinský název
Cydalima perspectalis
Kde hledat
Hostitelská rostlina: Zimostráz vždyzelený
Období hledání
Celý rok
Přezimuje ve stádiu housenky (většinou ve třetím instaru) mezi dvěma těsně přiloženými a sepředenými listy….

Popis druhu

Dospělci zavíječe zimostrázového jsou bílí motýli s tmavými lemy křídel, v rozpětí 2–4 cm (maximálně 4,5 cm). Příležitostně se vyskytují i téměř celí tmaví jedinci. Vajíčka jsou žlutá, a samička je klade ve snůškách ca po 20 kusech na spodní stranu listů. Zhruba po týdnu až po týdnu a půl se líhnou housenky. Zpočátku jsou housenky žluté, později zelené s podélnými černými a bílými vlnitými pruhy a dvěma páry černých skvrnek na hřbetě každého článku. Housenky mají 5 až 7 instarů, a dorůstají 30 až 35 mm. Kukly jsou zelené, na hřbetě žluté, po stranách s výraznými tmavými podélnými pruhy. Časem kukly postupně žloutnou a před líhnutím dospělce prosvítá zbarvení křídel.

Foto: Ján Kulfan

Foto: Ján Kulfan

Biologie a její poškození

V Evropě jsou hostitelskou rostlinou zejména zimostrázy vždyzelené (Buxus semprevirens), ale také některé další okrasné východoasijské druhy zimostrázu (např. B. sinica nebo B. microphylla), a jejich kultivary.

V našich podmínkách má zavíječ zimostrázový dvě generace. Přezimuje ve stádiu housenky (většinou ve třetím instaru) mezi dvěma těsně přiloženými a sepředenými listy. Na začátku jara, při teplotě 7–10°C začnou housenky aktivovat a pokračují v žíru na hostitelské rostlině. Mladé housenky požírají nejprve vrchní nebo spodní část listu. V listu tedy nevznikají dírky, protože na jedné straně zůstane vždy zachována pokožka. Později požírají listy od okraje a často nechávají nedotčenou jen střední žilku a část jeho okraje, takže zůstane charakteristický srpovitý zbytek listu.

Foto: Ján Kulfan

Starší housenky požírají i celé listy a povrch mladých výhonků. Housenky dokáží poškodit více listů, než spotřebují. Silnější poškozené listy opadávají nebo zasychají. Housenka vytváří mezi listy a výhonky řídké předivová vlákna připomínající pavučinu, v kterých je zachycen granulovitý zelený trus. Díky tomu je silnější napadení keře velmi nápadné. Silně napadené keře intenzivně páchnou. Housenky se kuklí mezi listy. Stádium kukly trvá 2 až 3 týdny, ale záleží na okolní teplotě. Dospělci jsou aktivní v noci, během dne odpočívají ukrytí na rostlině, a žijí asi dva týdny. Přilétají k světlu a ráno je můžeme najít na stěnách poblíž lamp. Dospělci první generace se líhnou na konci května do první půlky července. Housenky druhé generace se objevují na keřích přibližně od začátku července. Dospělce druhé generace u nás můžeme zaznamenat od půlky srpna do druhé půlky září. Zimostrázy poškozené na jaře dokáží ještě vytvořit nové výhonky, ale opakované silné poškození zpravidla nepřežijí. Horší je situace v podzimním období, kde silně napadený keř nemá již tolik času k obnově.

Foto: Ján Kulfan

Primární areál a historie invaze

Původním areálem zavíječe zimostrázového je Východní Asie: Indie, Čína, Taiwan, Korea, ruský Dálný východ a Japonsko. V původním areálu je tento zavíječ dobře známý jako škůdce na zimostrázech. V Evropě byli dospělci zavíječe poprvé zaznamenáni v roce 2006 v jihozápadním Německu ve městě Kehl-Sundheim (blízko francouzského Štrasburku). První škody na zimostrázu byly hlášeny již o rok později (2007), ale 120 km jižně od města Kehl-Sundheim, a to ve městě Weil-am-Rhein. Předpokládá se, že vajíčka nebo malé housenky byly do Evropy dovezeny z původního areálu s některým okrasným kultivarem zimostrázu. V roce 2007 byly již zaznamenány holožíry zimostrázu i v Nizozemsku.

V následujících letech se druh v Evropě začal rychle šířit. V současnosti se vyskytuje ve více jak 30 Evropských zemích, od Velké Británie a Španělska na západě až po východ Balkánského poloostrova; zjištěný byl i v Turecku a v jižním Rusku (kavkazský region).

V České Republice byl poprvé zjištěn v roce 2011. Jednoho dospělého jedince chytil Jan Šumpich u obce Havraníky, nedaleko Znojma. Již v roce 2013 byly zaznamenány první masové výskyty v okrajových částech Brna. Většina pozorování v ČR se vztahuje k městským biotopům v teplejších oblastech, kde se zimostrázy pěstují, zejména zahrady, zahradnictví, veřejné a zámecké parky nebo hřbitovy. Na jaře 2018 zahájil ÚKZUZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) plošný monitoring tohoto zavíječe na území České republiky.

Foto: Ján Kulfan

Foto: Ján Kulfan

ZAPOJTE SE DO AKTIVNÍHO VÝZKUMU!

CHCI POSLAT DATA!

NAŠLI JSTE ZAVÍJEČE? POŠLETE NÁM DATA PROSTŘEDNICTVÍM KONTAKTNÍHO FORMULÁŘE!

1

Zde naleznete formulář pro aktuální otevřenou pátrací akci.

2

Údaje odeslané do formuláře nejsou veřejné. Pokud se chcete s ostatními členy podělit o své úlovky, můžete je přidat jako příspěvek na svou nástěnku, nebo do skupiny věnované dané pátrací akci v komunitní části webu po registraci!

3

Na našem webu budou v pravidelných intervalech přibývat nově otevřené pátrací akce – zastavte se zde i příště!