V minulém týdnu byl potvrzen první výskyt invazní sršně asijské u nás. V tuto chvíli není důvod k obavám, v neděli večer bylo nalezeno hnízdo pomocí tzv. triangulace, což je speciální metoda k vyhledávání hnízd. Pozice hnízda byla poté potvrzena pomocí termokamer.
Aktuality pátracích akcí
Zajímají nás nejen invazní druhy, ale také expanzivní, které samy zvětšují svůj areál bez přispění člověka. Na jižní Moravě se přirozeně šíří hedvábnice břečťanová – včela, kterou můžeme potkat hlavně v září a říjnu na břečťanu. Je o něco větší než včela medonosná, poměrně rychle létá a poznáme ji podle tmavé hrudi se světlými chloupky a žlutohnědých proužků na zadečku.
Biosmršť je projekt občanské vědy, ve kterém budeme mapovat nepůvodní druhy živočichů a rostlin u nás. Akce proběhne 26.-28. května a zapojit se do ní může úplně každý – stačí si nainstalovat do telefonu některou z určovacích aplikací, jako např. iNaturalist, a zaznamenat do ní svá pozorování.
V letošním roce navážeme na loňský pokus, jehož výsledky ukázaly snížení poškození ořešáků a větší úrodu něž v roce předcházejícím.
Vrtuli ořechovou už máme hlášenou ze všech krajů kromě Královéhradeckého. Mrkněte, kde loni řádila a buďte letos ve střehu!
Kněžice mramorovaná je u nás hlášena z osmi krajů. V letošní sezoně u ní budeme zjišťovat také přítomnost parazitů, podobně jako u vroubenky. Mrkněte na mapu, ať víte, kde ji můžete čekat.
Vrtuli rakytníkovou už máme potvrzenou z 9 krajů, ale její skutečný výskyt bude pravděpodobně ještě častější. Mrkněte na mapu a dejte nám vědět, pokud řádila i u Vás.
Máme novou pátrací akci! Naším dalším cílem je vroubenka americká, jedna z největších suchozemských ploštic v Evropě. Budeme u ní zkoumat rozšíření, ale také jednobuněčné parazity žijící v jejich střevech.
Podzimní stěhování slunéček východních na zimoviště je skvělou příležitostí, kdy se můžeme dozvědět více o tom, jací parazité je napadají a jak mohou omezovat růst jejich populace. Zajímá nás nejen napadení parazitickou houbou rodu Hesperomyces, ale také parazitoidem rodu Dinocampus.
Cílem další pátrací akce je vrtule rakytníková, která u nás byla poprvé potvrzena v roce 2017. Larvy vyžírají plody rakytníku, které následně hnědnou a hnijí, předčasně opadávají či usychají a nepříjemně zapáchají. Poškození na plodech je nezaměnitelné, plody rakytníku totiž u nás nejsou jiným škůdcem napadány.
