Zajímají nás nejen invazní druhy, ale také expanzivní, které samy zvětšují svůj areál bez přispění člověka. Na jižní Moravě se přirozeně šíří hedvábnice břečťanová – včela, kterou můžeme potkat hlavně v září a říjnu na břečťanu. Je o něco větší než včela medonosná, poměrně rychle létá a poznáme ji podle tmavé hrudi se světlými chloupky a žlutohnědých proužků na zadečku.
Aktuality pátracích akcí
Biosmršť je projekt občanské vědy, ve kterém budeme mapovat nepůvodní druhy živočichů a rostlin u nás. Akce proběhne 26.-28. května a zapojit se do ní může úplně každý – stačí si nainstalovat do telefonu některou z určovacích aplikací, jako např. iNaturalist, a zaznamenat do ní svá pozorování.
V letošním roce navážeme na loňský pokus, jehož výsledky ukázaly snížení poškození ořešáků a větší úrodu něž v roce předcházejícím.
Vrtuli ořechovou už máme hlášenou ze všech krajů kromě Královéhradeckého. Mrkněte, kde loni řádila a buďte letos ve střehu!
Kněžice mramorovaná je u nás hlášena z osmi krajů. V letošní sezoně u ní budeme zjišťovat také přítomnost parazitů, podobně jako u vroubenky. Mrkněte na mapu, ať víte, kde ji můžete čekat.
Vrtuli rakytníkovou už máme potvrzenou z 9 krajů, ale její skutečný výskyt bude pravděpodobně ještě častější. Mrkněte na mapu a dejte nám vědět, pokud řádila i u Vás.
Máme novou pátrací akci! Naším dalším cílem je vroubenka americká, jedna z největších suchozemských ploštic v Evropě. Budeme u ní zkoumat rozšíření, ale také jednobuněčné parazity žijící v jejich střevech.
Podzimní stěhování slunéček východních na zimoviště je skvělou příležitostí, kdy se můžeme dozvědět více o tom, jací parazité je napadají a jak mohou omezovat růst jejich populace. Zajímá nás nejen napadení parazitickou houbou rodu Hesperomyces, ale také parazitoidem rodu Dinocampus.
Cílem další pátrací akce je vrtule rakytníková, která u nás byla poprvé potvrzena v roce 2017. Larvy vyžírají plody rakytníku, které následně hnědnou a hnijí, předčasně opadávají či usychají a nepříjemně zapáchají. Poškození na plodech je nezaměnitelné, plody rakytníku totiž u nás nejsou jiným škůdcem napadány.
Nově se budeme věnovat monitoringu tmavky švestkové, která u nás byla poprvé zaznamenána v roce 2012 a je dalším druhem, který způsobuje předčasný opad plodů peckovin. Je nutné zmapovat její současné rozšíření, sledovat její škodlivost a stanovit vhodné způsoby ochrany peckovin proti tomuto škůdci.
